Svišti na Svojsíkově závodě 27.–29. 9. 2013
Vzhledem k tomu, že letošní celostátní kolo Svojsíkova závodu organizovalo naše středisko, mohla si nejlepší hlídka střediskového kolo – naše družina Svišťů vyzkoušet, byť jako nesoutěžní, náročné celostátní kolo. Celý závod na téma Cesty kolem světa za 80 dní probíhal nedaleko Brna v okolí skautské základny na Kaprálově mlýně. Už v pátek hned na nádraží byly hlídky podrobeny záludnému testu – pomohou ztracenému dítěti či raději budou spíchat na závody? Po příchodu do centra závodu proběhlo zaregistrování, slavnostní zahájení, úvodní představení hlavních hrdinů příběhu, a už se hlídky přesunuly do svých kempů, kde si postavily stany a uvařily večeři. To ještě netušili, že v noci je čeká náročné stěhování. Ráno pak vylézaly ze stanů pokrytých jinovatkou, pracně rozdělaly oheň a připravily snídani. A potom již putovaly světem – na jednotlivých stanovištích na různých kontinentech dokazovaly, co se ve svých oddílech ty nejlepší hlídky z celé republiky naučily. Náročný den byl zakončen slavením mše svaté.
Takto jsem viděl první dva dny závodu já ze své pozice rozhodčího na jednom z mnoha stanovišť, kde v daleké indické džungli byly prověřovány znalosti přírody i dobrá paměť. Jak to viděli kluci a jak to všechno nakonec dopadlo, to se dozvíme z jejich článku.
Vašek
Celostátní kolo Svojsíkova závodu spojené s víkendovkou v Kaprálově mlýně aneb jak jsme nezmrzli
Byl pátek, jako každý jiný. Jen my, Svišti, jsme ho měli doslova jiný. Každý z nás se omluvil ve škole, většinou jsme se učili jen čtyři hodiny. Když jsem dojel na nádraží, už tam čekal Koláč. Po mně přišel Čert, Lukáš, Honza a nakonec Martin. Emil onemocněl, proto s námi nejel. Po srazu jsme se vydali směrem na Nové sady. Tam už na nás čekal Woody.
Tématem závodu bylo – ZA 80 DNÍ KOLEM SVĚTA. Woody se tehdy stal našim komorníkem. První věcí, kterou jsme začali řešit, bylo PŘEŽITÍ. Proto jsme museli nakoupit ingredience na večeři (byla bramboračka a palačinky s broskvemi), na snídani (kontinentální tj. rybičkovou pomazánku). Po nákupech jsme se vypravili busem č. 44 na Starou Osadu, poté busem č. 202 na Kaprálův mlýn. Po cestě jsme potkali Repa. U Ka.[podpis]prálova mlýna jsme museli počkat na nástup. Na nástupu jsme se dověděli o 1. úkolu. Bylo to tak, že jsme měli najít a doprovodit vlče (světlušku) na Zvonařku. Mohli jsme získat až 140 bodů, i když to bylo skoro jedno, protože naše hlídka byla nesoutěžní. Po nástupu následovala scénka na již zmíněné téma (za 80 dní kolem světa). Po scénce následoval samotný přesun na místo stanování.
Postavili jsme stany a šli vařit. Bramboračka byla docela dobrá až na jednu maličkost – překořeněná. Když bylo moc česneku, přidali jsme pepř. Jenže pepře bylo taky moc, takže Lukáš dodal majoránku a ještě víc česneku. Palačinky měly taky jednu vadu – nalétal do nich popel.
Byl jsem poté ve spacáku, když se Woody přihnal se zprávou o nočním přesunu. Všichni byli roztrpčení, ale pak se ráno ukázalo, že jsme u bran. Za 1 bránu jsme mohli získat až 8 bodů. My jsme celkově získali 59 bodů. Po 9.hodině jsme vyrazili na stanoviště. Co si pamatuji, byla tam zdravověda, orientace, krizová situace, vodní disciplína, pátrání, znalost přírody a hledání informací.
V sobotu večer byla mše svatá. V neděli ráno jsme měli na snídani párky a čaj. Poté, po zabalení, na nástupu jsme se dozvěděli výsledky. Po nástupu jsme vystoupali kopec a rozjeli se ke svým domovům za rodiči. Závod byl úžasný.
Marcel – Puštík
