Střediskové závody
20. 3. 2010
Všichni – vedoucími počínaje a maminkami konče – jsme poslední týden sledovali předpověď počasí obzvlášť bedlivě. Jaké bude počasí na závody? Bude už konečně teplo? Stihne se rozpustit na Vranově sníh? Meteorologové se tentokrát nemýlili, v pátek už bylo krásně teplo, sobota ráno také vypadala slibně. Na startu se sešlo celkem 16 hlídek z celého střediska. Hnědá šestka se sešla téměř kompletní, takže jsme vytvořili tři hlídky. Ještě se k nám přidalo torzo Zelené šestky a už se vyráželo na trať. Cesty blátivé, místy ještě závěje, naštěstí teplo. Sluníčko se sice schovávalo za mraky, ale i tak už bylo cítit jaro. Celá soutěž byla tentokrát zaměřena jako výprava na Antarktidu – po cestě hustými hvozdy se snažili zvídaví polárníci od jednotlivých výprav získat co nejvíce informací či je potrápili v nejrůznějších dovednostech. Tu účastníci expedicí poznávali neznámé rostliny, zapalovali oheň, zatloukali hřebíky, jezdili na lyžích, hledali po cestě rozmanité značky, onde zase luštili tajemné šifry, určovali podivné znaky či ošetřovali raněné členy výpravy. Nutno podotknout, že vlčáckých výprav bylo celkem pět – tři naše a dvě z Kohoutovic. O to více potěšilo, že naše hlídky letos obsadily první tři místa. Že by je tak motivovala slíbená zmrzlina, kterou jsem jim před závodem za takový nečekaný úspěch slíbil? No, v okrskových závodech, které nás čekají počátkem května, to už budeme mít těžší. Ale i tak jsou kluci šikovní, že?
I mezi skauty náš oddíl zazářil. I když účast nebyla nijak oslnivá, přesto nakonec naše dvě hlídky získaly z celkem pěti skautských hlídek 1. a 3. místo.
A závěrem nutno také poděkovat všem, kteří pro nás závody připravili. Ono přichystat celý závod nebylo jistě jednoduché a ještě potom stát půl dne na stanovišti také asi nebyla žádná slast. Takže díky!
Vašek, 91. oddíl
V sobotu jsme vyrazili na závody, s naší družinou šel jen Prkno, Bidi a já (Tom Vaverka). Hlídku se nám nakonec podařilo sestavit Jankem a Ondou Pospíšilem. A pak byl nástup a závody odstartovaly. Cestou jsme potkali náledí, sníh, ale i suchou zem. Museli jsme obejít nejrůznější stanoviště – přepalování provázku, rostliny, historie, signalizace… Nejzábavnější podle mě byla signalizace, všichni ostatní se snažili signalizovat pomoci „morseovky“, my jsme ale dělali písmena a čísla z lidí a získali jsme plný počet bodů. Poté, co jsme se vrátili na základnu, jsme se poflakovali, bavili se, později i nadávali na počasí a jiné věci…
Ve vyhlášení jsme skončili na 3. místě. Mohli jsme skončit i první, ale ztratili jsme body za chování kvůli neslušné mluvě jednoho člena.
Tom Vaverka, 91. oddíl
No pro změnu jsme měli my Svišti sraz v Králově Poli, ale já jsem se napojoval, takže jak to probíhalo. Na základně jsme si snědli všechno jídlo a potom byl nástup. Dostali jsme průvodky a zjistili jsme, že jdeme až poslední – pátí. Takže jsme čekali asi 45 minut.
Čekalo nás toho hodně. Třeba přepalování provázku, odhad, historie, šifry (morseovka), zdravověda, kytky, mapy…
Ke konci jsme nestíhali, takže jsem šli zkratkou. Přišli jsem tak tak, ale stejně jsme museli ještě dlouhou dobu čekat, protože Krtek běžel až do Útěchova. Ke konci výletu jsme se oblékli do kroje, protože byl nástup a my jsme zjistili, že jsme byli první.
Otes, 91. oddíl
Kamzíci -72. oddíl
První jarní den dopřál krásné počasí a tak jsme vyrazili na závody. Extra autobusem jsme dorazili na naši základnu na Vranově. Kamzíků se na startu sešlo celkem 8. Podařilo se tedy postavit dvě hlídky. Obě vedli ostřílení šestníci Klaun a Lost. Na trati si nevedli špatně, ale velká ztráta bodů na stanovišti šifry byla propastná. Budeme též muset zdokonalit rozdělávání ohně. Závod si kluci užili a do cíle se vrátili i solidně zabahnění, ale radostní. Na příčkách vítězů však stanuly vycepované hlídky z 91. oddílu. My jsme se umístili na 4. a 5. místě.
Zapsal: Vodík
Luňáci - 72. oddíl
beznadějně zakufrovali
Jestřábi - 72. oddíl
Měli jsme sraz v 7hod 50 u kostela. Párkrát jsme přestoupili. Pak jsme dorazili na Vranov. Šli jsme kousek k naší základně. Tam jsme chvíli počkali a za chvíli byl nástup. Potom jsme vyrazili, startovali jsme jako 2. Dominik nás řídil Čárovou buzolou. Mysleli jsme že prohrajeme, protože jsme byli pomalí a měli jsme pár bodů, tak jsme se pokusili zabrat. Jak jsme dorazili k předposlednímu stanovišti, byl úkol posílat si zpravu morseovkou. Byli jsme už visílení, když jsme dorazili do cíle a tak jsme padli na trávu visílením. Chvíli jsme počkali na vyhlášení. Nakonec jsme byli druzí, to byl pro nás velký úspěch. Pak jsme se rozloučili s ostatníma skupinami a jeli domů.
